Archiv autora: chlistov

Historické mapy
Kronika obce

Zeměpisný obraz obce (Částečně dle „Vlastivědy moravské“) 
     Chlistov, za starých dob též Chlustov (i Chlistovice) zvaný, založil muž jménem Chlust. Patří k okresnímu hejtmanství třebíčskému, župě jihlavské. Chlistov leží na silnici vedoucí z Heraltic do Rokytnice n./R., od Heraltic 3 hod., od Rokytnice 1 hod. vzdálen. Nad Chlistovem směrem severozápadním vypíná se zvonovitá Kobylí Hlava, 686 m vysoká – z níž jest utěšená rozsáhlá podívaná do okolního kraje.- Ve starých dobách vedla prý Chlistovem poštovní silnice z Vídně do Prahy. Chlistov jest čistá, dobře stavěná vesnice. Domy jsou roztroušeny bez pořádku, stavěny jsou z kamene a cihel. Uprostřed osady na kopečku stojí prostranná kaplička, zasvěcená sv. Cyrilu a Metodějovi. Na konci vesnice na straně severní stojí pěkná dvoutřídní obecná škola. V horním (západním) konci vesnice jsou nad sebou 2 obecní rybníčky. Je zajímavo, že domy v části jižní mají ve studnách vody dost, část severní však vůbec vody nemá, jen v hostinci Frant. Štefla je vody dostatek. (Školní studna 20 m hluboká je prázdná.) Chlistov přidělen jest poštovnímu úřadu v Rokytnici n./R. – Nádraží jest nejblíže v Krahulově a ve Starči. Silnicí spojen jest křižovatkou na blízké Veverce na všecky strany. Nyní (od r. 1926) má autobusové spojení na Třebíč a Želetavu. Přísluší k okresnímu soudu v Třebíči, krajskému v Jihlavě. Obvodní lékař je v Okříškách. Přifařen jest Chlistov do Rokytnice n./R. Proti severozápadním větrům je Chlistov chráněn Kobylí Hlavou, k Heralticím (severu) jest však otevřen. Severní větry bývají tudíž silné. Srážky nejvydatnější přicházívají od Štěměch (jihozápad). Leží 575 m nad mořem.

Dějiny obce (Dle „Vlastivědy moravské“) 
     Jako jiné okolní osady náležel Chlistov od nejstarších dob pánům z Heraltic, kteří jednotlivé vesnice jen z nouze jiným zastavovali, snažíce se v dobách příznivějších je znovu získati. R. 1353 zapsal Radslav z Heraltic své ženě Ofce na půl vsi „Chlustově“ část věna, avšak již té doby nebyl celý Chlistov v držení Heraltických.Téhož roku prodal totiž Vznata z Tasova 1 lán v „Chlustově“ s lesy a lukami Mikuláši z Bezděkova. R. 1358 prodala jeho vdova Zdinka z Bezděkova Pokojovi ze Tří dvorů týž lán za 10 kop, kterýžto dvě léta na to své dceři Přibce dvůr v Chlistově zapsal, načež jej tato, jsouc podruhé provdána za Kolbu, r. 1373 prodala. Na polovici Chlistova náležící pánům z Heraltic činil po smrti bratří Radslava a Smila nároky markrabí Jan, jakožto na odumřelé manství, uděliv ji lénem Petru Hechtovi z Rosic, čemuž odporovali pozůstalí příbuzní, od kterých část Chlistova se dostala Bartošovi z Markvartic, jenž r. 1376 své ženě Anně na tom zboží 36 kop věna zapsal a r. 1390 Přibíkovi z Pičína 7 1 lánu zde prodal, vdova po Bartošovi Anna na to věno r.1412 se svým bratrem Albrechtem z Martinic se spolčila. R. 1410 pohnal Jošt z Rosic Smila z Heraltic mezi jiným, že mu bezprávně držel zboží v Chlistovicích. Po vymření Hechtů z Rosic udělil král Jiří zmíněné statky v léno Oldřichovi z Miličína, král Vladislav r. 1491 potvrdil je jeho synu Přibkovi, načež tohoto syn Oldřich r. 1505 je prodal bratřím Zdenkovi a Burjanovi z Valdštejna, od které doby Chlistov spojen jest se statkem brtnickým, tenkráte patřily v Chlistově k tomu zboží 3 lány. Ostatní zboží bylo v rukou jiných. R. 1480 spolčil se František z Libivé s Václavem z Marýže a jeho synem Oldřichem na vesnice Pičín, Markvartice a Chlistov a teprve r. 1591 prodal Frant. z Libivé Markvartičky a Chlistov panu Hynkovi Brtnickému z Valdštejna. O tomto vkladu bylo zvláštní naučení p. Karlovi st. z Žerotína, místodržícímu, dáno, aby je sdělil Hynkovi Brtnickému z Valdštejna z jedné a p. Adamem z Hradce a Tasem Meziříčským z Lomnice na místě purkmistra, konšelův a vší obce města Telče ze strany druhé a vtělil do desk, poněvadž ves Markvartičky a 7 osob osedlých v Chlistově patřily špitálu telečskému. R. 1678 byli v Chlistově 2 třičtvrtiláníci s 72 měrami, 6 půlláníků s 48 měr., 2 čtvrtláníci a 2 chalupníci. R. 1776 žilo zde 11 celoláníků o 45-50 měrách, 2 pololáníci a 7 domkařů. Celoláníci platili ročně 16 zl. 12 kr. daně, 1 zl. 34 kr. gruntovní činže, popela 6 měřic a listí 5 otopí. Roboty stejné měli jako v Brancouzích. Robotovali od Jiřího do Václava 6 dní, od Václava do Jiřího 5 dní párem každý týden. Obyčejně vozili dříví. V čas žní a senoseče místo páru koní pracovali 2 lidé pěší. Celá obec za užívání 15 měr. Pastvin a jednoho rybníka dávala žitný a ovesný desátek a předla 43 liber lnu. Některá jména tratí: Kopaniny, Jahodův kopec, Parůvek, Borůvky, Hloušky, u Veverky, Kovářovy díle, Kovářovy klínky, Díle, Nivy.
Dle záznamu ve školní kronice pochováni prý jsou z Chlistova francouzští vojáci z r. 1809 a to na dvou místech: v „horních loukách“ (parc. čís. asi 673) bylo hrobů 15-20 louka rolníka Dohnala. (to není náležitě zajištěno). Tehdy prý přišli na podzim po bitvě u Wagramu. Staří lidé vykládali, že lidé bázliví – hlavně mladé ženy – utíkali před nimi a zdržovali se v lesích. Vojáci byli prý k nim bezohlední. Druhé pohřebiště francouzských vojínů je u bývalé pazderny – nynější kovárna, č. 54. Tam také při kopání základů pro kovárnu Jana Doležala (nyní Frant. Tuny) byly kostry nalezeny a nynější majitel tvrdí, že dosud se tam kosti lidské při kopání nalézají. Dle ústních zpráv stávala kdysi – později zaniklá – osada Bezděkov – západně od Chlistova, kdež se dosud na Bezděkově říká.