V ranních hodinách, výše jmenovaného prosincového dne, vydali jsme se po roce opět ku zdolání hory Mařenky. Na vrcholu setkali jsme se s občanstvem obcí okolních, přednovoročních přípitků užili jsme si a v povznesené již náladě do obcí domovských navrátili jsme se. Cestou se nám naskýtal smutný pohled na stav místních lesů, před několika lety jen těžko představitelný. Tak nám zůstanou asi jen ty rozhledny. Možno jen politovati poměrně nízkou účast obyvatelů obce naší. Ani ne třicetičlenná výprava opravdu nesvědčí o velkém zájmu na tužení mikroregionální pospolitosti. Ale kdo chtěl, tak šel.
